Sen letící želvy - Nora Eckhardtová

Když jsem v knihovně zahlédla knížku Sen letící želvy, na první dobrou mě zaujala svým neobvyklým názvem. Dokonale mě přesvědčila svou anotací – „V magické atmosféře plné snů, nadějí, ale také osobních selhání, podvodů a provinění, se rodí drama, které změní životy všech. Neotřelá kniha ukáže, jak je důležité odlišit (Schrödingerovu) kočku od psa, červenou od zelené a život od filmu.“

Byla jsem z ní nadšená od začátku. Nic mě nepřipravilo na naprosto šokující konec. Chvíli jsem opravdu jenom seděla a přemýšlela „co to sakra bylo?“. Pro mě nejpřekvapivější konec, ke kterému jsem se za poslední dobu dočetla. Není jednoduché odlišit sen od reality, život od filmu, opravdu ne. Nic není takové, jak se na první pohled zdá. Díky tomu je knížka plná překvapení, nečekaných zvratů a dost psycho situací.

Nechci ale mluvit jen o konci. Asi do strany 200 je to krásný román, plný zajímavých myšlenek. Spoustu z nich jsem si zapsala, přesto že to normálně nedělám. Spousta z nich se, stejně jako celá kniha, točí kolem zrození a smrti. Víte proč se všechny miminka ze spaní usmívají? Ještě nic nezažili, vidí sotva na 20 cm a přesto se usmívají. Odpověď najdete v této knížce. Hodně se filozofuje. O lásce, o životě, smyslu života nebo o našem postoji k životu a světu samotnému. Kniha je plná všemožných, někdy až bizarních postaviček.

Líbilo se mi i několik hořko-veselých momentů. Na ukázku: „Babička jim říkala, že teď rodiče nějakou dobu neuvidí, ale že se na ně pořád dívají a dávají na ně pozor. Že se můžou vrátit jako nějaké zvířátko nebo rostlina. Zde se babička jistě inspirovala Kyticí od Erbena, konkrétně Mateřídouškou, jak si, už jako dospělý, uvědomil. Ve skutečnosti to na bratry mělo nikoliv uklidňující efekt, jak asi babička doufala, ale naopak tato nová informace přinášela věčný stres, v jehož důsledku se bráškové báli plácnout i komára, který jim seděl na ruce ve strachu, že je to jeden z jejich zesnulých rodičů, který se za nimi vydal z říše mrtvých v této podobě a chce jim být na blízku.“

Velkým motivem byly filmy. Přiznám se, že velkou část ze zmiňovaných filmů jsem neznala, přesto to nemělo na čtenářský zážitek jakýkoliv vliv. Pro milovníka filmů to bude jistě nový rozměr, který mi zůstal skryt.

Celé bych to zakončila použitím jedné zajímavé situace z knížky. Sen letící želva je jako když plavete v teplém moři, užíváte si klid, lehké vlnky a letní pohodu a … pak se vedle vás objeví žraločí ploutev, kterou nečekáte(i když není divné, že se tam objeví) a všechno je jinak.